Přidat odpověď
Winky,
já ale tchýni řekla, že umím číst mezi řádky a že nezdravit mne mne moc mrzí. Na to ona řekla, jak mne má ráda a dělala by pro mne první poslední (podmiňovací čas je tam schválně, když jsem opravdu potřebovala a poprvé o něco poprosila, tak nepomohla pohlídat). Druhý den přijel manžel, který ten večer něco měl a spal u bratra... A pohádal se s mámou, že mne tam neměla nechávat samotnou, že byl svědkem, jak se mně chová atd... Odjeli jsme a jediná reakce pak byla, jak se z toho složila zdravotně.
Jinak k mojí rodině. Já mám tátu, který je znovu ženatý a se mnou a sourozenci se vídá málo, já jsem nejmladší a skoro ho neznám jako člověka, jaký vlastně je a není. Fakt je ten, že jsem ho vídala jednou ročně a najednou jak jsem měla děti k nám jezdil. Jen se logicky zasekl, když mne manžel opustil. Ale už jsme to urovnali, byli jsme za ním a já ho poprosila, aby manželovi odpustil (tátu moc mrzelo i to, že dlouho nepracoval a vlastně jsme nikdo nevěděli, jestli schválně kvůli alimentům a rozvodu nebo proč, ani já ne, byl už s námi, ale s milenkou dál komunikoval a já to věděla) a táta pak i přijel k nám. A každopádně mi během roku volal a měl starost, zda něco nepotřebujeme, i mi pomohl finančně se slovy, že to nemohu odmítnout ve své situaci.
A klobouk dolů i manželovi, ví, jak se na něj lidé dívají a on to překonal a snaží se napravit co jde.
Moje máma je těžce nemocná a sama si ani nenakoupí. V zásadě ji nejde ničím rozrušovat. V tom mám super sourozence, že se o ni starají. Ale mají toho sami až až. Starší sestra se maximálně snaží mým dětem nahradit babičku, přes skype jim často volá a i se vídáme, ale málo kvůli dálce.
Od počátku vztahu s manželem jsem tchánovcům říkali, že budou jediní prarodiče, nevěděli jsme, že můj táta se začne zajímat. A nikdy by nás nenapadlo, že to skončí tak, že tchánovci nebudou mít zájem... A já zjistím, že jsme mohla mít báječného tátu...
Předchozí