Zdravím, pere se ve mě dilema a ráda bych názory ostatních. Vím, že to za mě nerozhodnete, ale..

Dcerce je rok a půl, muž vždy velmi slušně vydělával a vždy jsme měli na účtě slušnou rezervu v řádu x platů, pro případ čehokoliv. Muž je v práci po-pá 7-19, jednou v měsíci na pár hodin i sobota. Poslední cca 3/4 rok to moc nejde. Peníze nosí asi poloviční, naše úspory se menší a menší a nasadil mi brouka do hlavy, protože prohlásil, že jestli to tak půjde dál, za čtyři měsíce nebudeme mít kam sáhnout. Máme hypotéku, 2 mil, do toho nájem, výdaje s dcerou.. Dřív jsme se nemuseli omezovat prakticky vůbec, teď začínám řešit, co koupím, co ne, co počká..

Nedalo mi to a včera jsem napsala jen takový lehce informativní email finančímu říďovi, sedávali jsme spolu v kanceláři. Jak to vypadá ve firmě a tak.. že koketuju s polovičním úvazkem.

Odepsal, že je velmi vhodná doba, protože tam právě skončila holka, co za mě zaskakovala za mateřskou..

Tak nevím.. Šly by jste do toho?

K práci - jedná se o práci kancelářskou, trochu účta, trochu personalistiky, trochu administrativy.. Ale na druhou stranu velmi dusné vztahy, velký stres a šéfová nade mnou trošku labilní osoba. Dřív jsem tam spoustu dní i probrečela, vím, že dnes už bych to asi tak neprožívala, navíc by to byl jen pol. úvazek, tak snsnad by se to přežít dalo. Plat jsem měla slušný, kdyby to bylo tak, že mi dají půlku, mohla bych domů přinést za ten pol. úvazek desítku měsíčně.. Smlouvu mám na neurčito, takže dveře otevřeny..

Šly by jste do toho? Hlídání mám, to není problém, děda je v důchodu a malou miluje, bydlí naproti nám..