třeba to ještě dneska stihneš...
teda spíš zítra...
u prvního porodu jsem se bála, že to nepoznám... když to pak přišlo, byla jsem si najednou 100% jistá, že to je ono, ačkoli to tak vůbec nevypadalo, za tři hodinky byla princezna venku
u druhého porodu jsem se bála ještě mnohem víc, že to nepoznám... tři týdny jsem chodila s mimčem "dole", pootevřená, zkrátka povyskočit a dítko vyklepu... před polednem 4.4. mi řekl pan doktor, že dneska ještě ne... no, přijela jsem domů, naobědvala jse se (bohužel jsem to stihla, takže oběd pak viděli všichni na sále), uložila malou, manžel odjel do práce, za pár minut mu volám, ať se kouká vrátit... nadával jak špaček