Tak já asi ukázkově, protože první byl vyvolávaný, neotvírání a dopadl císařem, takže podruhé jsem byla rozhodnuta přirozeně a provedla všechny potřebné věci jako pití maliníku, pití pupalkového oleje, trénink hráze s epi-no, detailní prostudování a příslib partnera, že nenechá nikoho stříhat mou hráz :).

V neděli začla po troškách odcházet hlenová zátka (takový krvavý hlen), v pondělí mi bylo tak divně, jako trošku špatně od žaludku nebo tak něco, nebo jako "bolí mě celý člověk" a chci umřít :) ani jsem necvičila s epinem, protože jsem to tam dole měla takové podivně jinak citlivé a bylo mi to strašně nepříjemné, jakoby se to tam potkávalo s hlavičkou a i těch pár cm prostě nevešlo. Pondělní nález: uzavřená (doktor říkal, žádná změna, na porod to rozhodně není), čímž mě dorazil...já už fakt rodit chtěla (byl to 38 týden, první císařem byl v 37t.).

V úterý to samé, taky podivně divně, taková nesvá a modlící se už za porod :). Další kousek hlenové zátky, středa opakovaně záznam a vyšetření, stav stejný, uzavřená a na porod to prý opravdu není...hospitalizace pro špatný záznam plodu a strašení vyvoláváním, večer oxytocinový test (60 a 120ml oxytocinu), žádné kontrakce a mimipři testu ok. Rodit prý můžu přirozeně, mimi ok, zítra pokud to bude dobré domů...prozradím, že domů jsme šli za tři dny, ale už dva :).

V deset večer mě trochu bolelo břicho, takové poslíčky, hodinu předtím ještě byl monitor, který tyto poslíčky téměř nezaznamenal!!! byly to jen takové podivné vlnky, maličké na monitoru, ne jako když zaznamená kontrakci, jenom jako když seismograf zaznamená zemětřesení, prostě dlouhá zvlněná čára, ne kopeček. Tak jsem si říkala, že na monitoru to snad poznám, nejsem přeci blbá, už jsem tam viděla záznam z minulého porodu :). V těch deset hodin jsem ale na WC cítila "krev", čichem, nešla ze mě...něco jako pach krve při velmi silné menstruaci, takže jsem volala dule, že mám pocit...no ať pro jistotu mám mobil u hlavy ať může zamnou přijet do nemocnice. A šla jsem se procházet po chodbě, vědoma si, že pokud je to porod je lepší chodit ať se rychle otvírám a gravitace pomáhá a taky mi bylo blbé aby na mě spolupacientky koukaly jak mi není zrovna dobře. V 11 hodin už jsem prodýchával na chodbě "poslíčky" v kleče...tak asi co 10 minut, nepravidelně...v 11 hodin už jsem seděla na WC (byla jsem asi 5x ale nebyl to průjem, normální stolice), to už jsem měla docela jasno....a "kontrakce" prořvávala, protože to bolelo jako čert a svolávala manžela a dulu. Pak jsem absolvovala monitor na WC :) což moc nešlo a tak u sester. Na monitoru mé bolestivé kontrakce byly vidět pouze jako vlnka seismografu (já u toho řvala, prodýchávala, což mi moc nešlo) a stav: hlavička naléhá, uzavřená. V jednu v noci mě s tímhle nálezem vezli na porodní pokoj, asi proto že jsem jim tam vyřvávala a taky asi 3x všechno poblila, to už se začly i na monitoru ukazovat "hrbolky" a při jenom na 78...to bylo poslední co jsem viděla, než jsem poblila sebe, postel, a nějaké přístroje :))).

Takže se mě zbavily zavezením na porodní pokojík s tím, že fakt neví jestli to je porod, že to můžou být silnější poslíčky, že jsem uzavřená to bylo 0:55 už ve čtvrtek. No a v 2:50 byl malý venku:). Za asi hodinu a půl jsem se otevřela na10 cm. A na 3 zatlačení porodila, doktoři si všimli až jsem i já poznala, že je něco jinak a bolest byla děsná "tam dole uvnitř" a ono to už bylo lezoucí dítko. Mezitím už mě nikdo nevyšetřoval, takže překvápko, personál nepřipravený. Porod byl fičák a naštěstí to bylo rychlé, jinak vyskočím z okna :).

A doporučuji polohu na čtyřech, mezi kontrakcemi jde přisednout na zadek a odpočinout si, což je pohodlné a jako v podstatě "prvorodička" jsem byla bez jakéhokoliv natržení nebo poškození hráze, pouze tři malé prasklinky (byly by na jeden steh, který jsem nechtěla) u ústí močové trubice (jak jsem byla naopak, tak to nešlo na hráz ale na opačnou stranu). Dvě hodiny po porodu jsem se umyla sbalila a nesla si věci za miminkem a manželem, sestřičky čuměly a to doslova a prý "sednětesi!!!! :)))"

A musím říct, že ty porodní kontrakce už byly sakra poznat, ač interval nebyl pravidelný bylo to 6-8 minut, při postavení samozřejmě mimořádná kontrakce, takže mimo čas. Celou dobu jsem byla ne horizontálně, ale vertikálně (chození po chodbě dokud to šlo, pak v sedě na křesle, pak v kleče ve sprše, doufám, že to pomohlo tomu rychlému porodu a otvírání, ale zas ty kontrakce byly masakr, řvala jsem jako tur až se chodili dívat vykládal manžel). Třeba ti to pomůže :). Nebo to taky bylo za odměnu za ten první porod :).