Děti to zkoušely, ale dlouho jim to nevydrželo.
Častěji jsem se setkala s tím, že docela velké děti nevěděly jak se jmenuje matka křestním jménem a někdy neznaly ani matčino příjmení.
Extrém byla moje praneteř, která si vlastní křestní jméno přečetla až na závěrečném vysvědčení z první třídy (jmenuje se Barbora, ale domnívala se, že je Barunka).