Promluvila bych si o tom se svými nejbližšími - to nejprve.
Potřebuješ oporu, když by v tom nefiguroval chlap.

Nevidím nic špatného mít dvě děti bez otce - programově. Není to ideální, ale pořád lepší, než žít s nějakým děvkařem, psychopatem, manipulátorem apod.
Máma sama vychová děti líp, než když lpí na myšlence "kompletní" rodiny a děti pak vyrůstají v dusnu, tísnivé atmosféře, kdy z matky cítí, jak není v pohodě a otec jim dává špatné vzory (dcery pak nebudou s to najít hodného kluka, ale vždy se na ně budou lepit titíž jako jejich fotr a synové se ke svým partnerkám budou chovat jako jejich otec k mámě).

Takže za mě - pokud bys věděla, jak na to, klidně do toho jdi.
Jestliže máš ujasněné priority a chlapa k životu nepotřebuješ, není na tom nic zlého.
Vím, co jsem byla ochotná podstoupit, abych měla děti, a co bych byla schopná udělat, kdyby je nechtěl partner

Jo a mezi námi děvčaty - na další dítě máš, dejme tomu, deset let čas a chlap se taky nějaký časem najde