Hlásím se do klubu "bavičů". Se psem a kočárkem jsem nachodila desítky kilometrů. Je fakt, že hlavně mimo civilizaci. Ale je-li cílem kavárna se zahrádkou, taky to není k zahození.
Jak píše Marťa, když má člověk navíc dospělého parťáka, je to hnedle lepší. Já takhle měla kamarádku, co jsme se znaly už za bezdětna, obě kočárky a psy a musím říct, že mě to ve své době hodně drželo nad vodou. Nezvládala jsem fakt, že nejsem pánem svého času, zrovna lehce.