dočetla jsem vše, máš už dost velké děti a půjdete s nima do puberty - už to nebude snadné a já být na tvém místě, bych se bála o to, aby ze vzdoru nezačali dělat blbosti - budeš zachraňovat ženu, děti.... a stejně na to dojedeš. Myslím, že se šance dávat mají, ale ne neustále dokolečka. Ano, láska bývá velká, ale ať sena mě nikdo nezlobí, obětovat svůj život a život svých dětí kvůli někomu, kdo se možná probere a možná taky ne, bych nemohla. Co když budeš ženu neustále zachraňovat a děti ti v 18ti řeknou, že jdou z baráku, protože co doma, že se na to dívat nemůžou... A ty zůstaneš na stará kolena sám s někým, kdo pije a kdo třeba i kvůli chlastu zadluží dům.... začalo to chlastem, pokračuje přes cigára, co když přijdou i automaty....Poradím to samé, jako kdyby tu psala žena - dej poslední šanci a když ji neuchopí, tak se rozveď a ať jde spát třeba pod most.... jinak budete neustále hlídat ji, pak řešit, jestli zaplatila sipo, složenky, exekuce.... Musíš se s dětma odstřihnout, jinak to nepůjde.