Barb, máme stejný problém. Snažím se ho u přebalování osušit do sucha fénem nastaveným na vlahý vzduch. Asi ho to docela bolí, jak se snažím ten opruzený zadek otřít, hodně přitom brečí. A uklidňuje ho ten zvuk, protože okamžitě ztichne. Mastičku mám Rybilku, ale u honzy mi pomáhal i Sudocrem, ale ten teď nemám. Nejlepší by bylo, nechat ho holého a větrat, ale my máme docela chladno a jak pořád uprdává a čůrá obloukem na všechny strany, tak je za chvíli studený. Na velké zarudliny a vyrážky je lepší zásyp, než jakákoli mast.
Tvým jídlem to asi nebude, mě přijde, že to ještě jeho střeva neumí zpracovat.

Vyrážka se nám taky objevila, asi před třemi dny. V porodnici nás dětská doktorka při propouštění informovala, že se může objevit a je to reakce kůže na nové prostředí, střídání vzduchu, styk s oblečením a lůžkovinami apod. Tak to ničím nemažu speciálním.

Mariko, krásný příběh. Četla jsem ho večer, než jsem šla spát a ještě jsem na to myslela snad ve snu. Ale já asi nejsem typ na domácí porod. I když vaše příběhy tady jsou krásné, já jsem byla ráda za porodnici, kterou jsem si vybrala. Třeba jsem si uvědomila, že by mi strašně vadilo, kdyby moje porodní výkřiky v noci poslouchal domácí se synem. A že je tu v noci slyšet i smrkání, televize... Pak by mi vadila i přítomnost dětí, i kdyby spaly.
Ale je dobře, že těm, co o domácím porodu snily, se jejich sen splnil. Je to zážitek nad zážitky.