Nechce se mi psát pod mým nickem, omlouvám se.
Václave, úplně tě chápu, popsal jsi naprosto přesně a do detailu to, co jsem prožívala před pár lety. Já jsem se na to nakonec po několika letech zoufalého snažení vykašlala a partnera opustila. MMCH do posledního okamžiku moje varování nebral vážně, pak se docela divil, že je najednou sám a solidně manipuloval s okolím, jaká já jsem padouška. Kdo nezažil něco podobného, ať nesoudí. Zlomovým momentem bylo uvědomění si následujícího faktu: exmanželův otec taky chlastal, a babičku mrzelo, že druhá snacha k nim nechce moc dávat děti. Najednou jsem si uvědomila, že v této pozici bych byla za pár let i já, že do tohoto domova se dcera nebude chtít vracet. V tvém případě pomysli na to, že děti nejspíš jak jen to půjde, budou mizet z domova a můžou být velké problémy. Bohužel, ex manžel si pár let po mém odchodu úspěšně podřízl žíly, což je smutné, ale byla to jeho volba...
Jeden můj známý celé roky chlastal stylem ráno do sámošky, rychle do sebe nalejt flašku tvrdýho a pak se třeba válet ve sklepě v exkrementech atd. Absolvoval x léčebných pobytů a teď už dobrejch 10 let nepije, je vzorným otcem. Zázraky se DĚJÍ, ale řekla bych, že spoléhat se na to nedá.
Jinak před lidmi jako Václav klobouk dolů, ale souhlasím s Anantou, úplně mě zarazily věty typu "koupil jsem jí auto" atd., taky mi to připadá jako potlačená žena řízená svým mužem.
Přeji mnoho štěstí!!!!!!!!