Je mi tě moc líto. Úplně chápu, jak se motáš v kruhu. Tu zkušenost mám za sebou taky, několik let pochybností, jestli "mám právo" opustit manžela alkoholika. Jestli je to TEN důvod. Jestli se to nedá vydržet, jestli to přece jen nevidím moc hystericky, jestli bych neměla něco udělat, jestli můžu myslet na sebe...
Byly to nejhorší roky mýho života. Pak jsem se rozhodla. Rozvedla jsem se.
Pro všechny takový případy bych hrozně ráda přenesla ten pocit, jak ze mě spadl balvan. Jakoby ze mě spadl černý závoj, najednou byl ten život takový... k žití. Úplně jiný, takový celý.
V tvém případě ničí jeden člověk tři další životy. Není to správně. Chceš kompletní rodinu, ale ta už není.
Přeju hodně sil, hodně sil do rozhodnutí.