Jj, přesně tak, je to na nás dospělých, za svoje zdraví jsme zodpovědní (a musíme se rozhodnout) sami, ne lékaři.
Jinak já osobně raději (pokud to jde skutečně zkusím něco jemnějšího a pak přidávám kalibr) než se například doživotně cpát "zbytnými" léky.
K lékařům samozřejmě chodím...ale že bych jim naprosto slepě důvěřovala, to rozhodně ne. Taky mám už pár hodně negativních zkušeností s diagnózou a léčbou, jak sama u sebe, tak u rodiny a přátel.
Na obranu lékařů - nikdo není jasnovidcem a odhadnout příčinu potíží a reakci na léky, vhodnost pro daný organismus atd...není žádná sranda. Potřebuju i svou rozvahu, sama být přesvědčená, že je to pro mne dobré, že je to to správné, protože se znám (svoje reakce, svoje pocity atd.) sama nejlépe.
A když už jsem to rozvinula, pak rozhodně mě víc přesvědčí ne úzký odborník, ale lékař s přehledem a znalostí souvztahů všech tělesných funkcí...protože vše souvisí se vším. Takovému lékaři jsem schopna hodně důvěřovat, ale takových moc není.