Já jsem nečetla příspěvky přede mnou....ale já bych takhle žít takhle dlouho nevydržela a nevydržela bych si hrát na "jako".
Mladší syn to má asi podobně...a protože jste pořád spolu, doufá, že by to ještě mohlo dopadnout.
Podle mě i mohlo, ale ne tímhle způsobem.
Manžel má servis, domov a naprosto svobodu. učinila bych tomu přítrž, mrkla jsem jen na jedno sdělení, že jeho rodiče nevědí..pak bych to tedy oznámila, jak to je...stručně, ale pravdivě, bez obviňování a emocí.
Bydlení nevím, jak máte....ale prostě pokud by to šlo, oddělila bych se od od manžela.
Tím, že bude něco ukončeno, je šance na změnu, buď na nový začátek, nebo si on třeba uvědomí, co ztrácí...zvlášť pokud už ten vztah trvá dlouho.
Samozřejmě si to každý musí udělat podle sebe, jen tohle je hodně blbá patová situace pro vás čtyři...jediný free a spokojený je a bude manžel, jak mu to pěkně funguje.
Vás to deptá, syna to deptá, nemá to východisko..konec a je to neudržitelná situace, pokud teda nejste masochisti..a to jistě nejste.
Je to jako bolestivý zub, bez konce bolesti...a jen s nadějí, že bude zachráněn. Jo, může, ale je nutné podniknout radikální krok. Buď vyléčit - nebo vytrhnout!
Takže bych dala manželovi na srozuměnou - buď, anebo..a i pro syna to bude jasné, co může dál očekávat a co už ne.
Může se s tím pak vyrovnat. Nejistota je někdy horší než jistota.
Moc držím palce.