U starší dcery máme takové to holčičí navádění a posmívání za sebou, také to těžce nesla a neuměla pochopit, že některé holčičky to mají jinak než ona a nechtějí se kamarádit dohromady, ale jen někdo s někým. Takové to "jestli budeš kamarádit s Andulkou, tak já s tebou nebudu mluvit" a tak ... naštěstí to přešlo asi věkem, ale spíš přestupem na osmiletý gympl, tam jsou naopak skvělá parta všichni.
A u mladších dětí to zatím moc neřeším ... pískové a hřišťové hraní si zvládají ošéfovat samy, ale asi je to i jejich povahou, nejsou typické holčičky, ale dost kamarádí a hrajou si i sklukama, takže pohoda. A občas z nich nějaká moudra přinesená ze školky taky vypadnou, že se nikomu neposmíváme a tak ... takže předpokládám, že to s paní učitelkou v nějakých situacích řeší.