Martuško, to je podle mě tím, že sis sama něco podobného zažila a když vidíš odstrkované nebo vysmívané dítě, umíš se velmi živě vžít do jeho pocitů.
Naštěstí ale každé dítě není stejně citlivé a ústrky nevnámá tak bolestně. Někdo na ně neumí reagovat a může opravdu trpět, ale někdo to zpracuje nebo na místě vykomunikuje docela s přehledem a nic to na jeho duši nezanechá. Důležité je, jak si vedou tvé děti.