Kudlo,

moje teta (vdova) k nám jezdí na týden v roce kolem Vánoc. Je to příbuzná, znám ji od dětství, mám ji moc ráda. Pomůže s ledasčím, udělá salát (a donutí mě gruntovat ). Čtvrtý den začínám lézt po zdi a 27.12. se modlím, aby už bylo 28.12., kdy ji doprovodím na vlak. A to teta chodí chválabohu brzo spát, takže si aspoň po jedenácté zalezu na net a čtu si BEZ SPOLEČENSKÉ KONVERZACE. A to nejsem žádný introvert a teta je příbuzná, společná témata přehazujeme vidlemi, když na to přijde, prostřídáme se v kuchyni...
Budoucích partnerů svých dětí se nebojím, protože jsem "paní domu" a nejsem obskakovací typ, oni si beze mě poradí; ale jestli zakladatelčina maminka bere návštěvu jako někoho, komu se musí věnovat, zároveň muži nerozumí, je úzkostlivější typ a záleží jí na tom, jaký udělá dojem, jestli je uzavřenější, potřebuje svoje soukromí a klid - no, prostě bych šla s úsměvem s celou rodinou do penziónu, fakt.

Mimochodem, malý domek je většinou tak zhruba třípokojový byt. Na jednu dvě noci by pro mě asi nebyla vícečlenná návštěva problém, ale na týden... znamená to buď na týden omezit "domácím" obývací prostor přespáváním vnoučat, nebo se jako hosté na dovolené obejít bez soukromí a nocovat s dětmi... ani jedno by mě moc nefascinovalo.