Ivano, tak já vidím jako základ tu jazykovou bariéru, která asi zakladalky rodičům brání ve vytvoření rodinného vztahu. Švagrová se vdala do USA a její manžel česky zvládá zatím dost málo, tchýně ve svém věku AJ už nepobere vůbec. Vidím, jak si neužívá tchýňka představu jeho návštěvy u nich - nevadí jí, zvykla si na něj, ale to, že se s ním nedomluví, nedorozumí... jí prostě vadí, je to na obtíž tomu vytvoření vztahu. Já s tím mám taky problém, a to se tak nějak domluvím Ale nejsem v situaci, že bych kvůli tomuhle musela nějakou návštěvu odmítnout
Nicméně mám maminku, která má přes 65 let a vidím, jak se strašlivě s věkem mění. To co pro ni roky rokoucí nebyl problém - vychystávala, vyvařovala i pro dvanáctičlenné návštěvy známých, kteří u nás trávívali týdenní dovolené, chystala pro ně lůžkoviny, postele; vařila jim nač měli chuť, starala se o ně kompletně celodenně... postupně jí docházely síly, začala mít větší potřebu spánku, který jí dost rušila návštěva s tím, že chtěla po večerech povídat, nestíhala už tolika vyvařovat... tak postupně jejich návštěvy sabotovala... teď jsme ve situaci, kdy pro nás je návštěva u ní vcelku i opruz, a to nás má ráda, nevadí jí ani můj manžel, ani naše děti, které u ní trávívají celé letní prázdniny... ale když tam jsme, tak se dost vzájemně omezujeme, protože ona musí chodit spát dřív než chodíme my, my se pak musíme dost omezovat a chodit spát dřív než bysme rádi... Mamka začíná být unavená i z toho, že má připravit pro nás lůžkoviny, že pak odjedeme a ona musí více uklízet a nedej bože když se tam chceme třeba další víkend zastavit na jedno přespání - okamžitě vidí, kolik s tím bude mít práce na tak krátko... (dříve tohle fakt neřešila). Zcela jiné to bylo v době, kdy jsme neměli psa a pouštěla nás ségra do jejich bytu (nahoře nad mamkou) a my jsme měli své zázemí, své všechno a dolů za nimi jsme chodili jen na snídani, oběd, kafe... Užívali jsme si to obojí. Zakladatelka píše, že mají malý domek - i to je podle mě kámen úrazu. Nedivím se tomu a jde to podle mě s věkem, nehledala bych v tom žádné špatné vzatahy. Já taky začínám na sobě pociťovat, že jsem na tom jinak než jsem byla před cca šesti lety. Začínám mít potřebu pravidelného spánku - když jdu spát později - okolo půlnoci, což jsem dřív chodívala běžně, tak se mi začíná točit hlava... prostě stárneme Myslím, že teď se nám to mluví! Ale jak na tom skutečně budeme za pát let - třeba i desítek let, to nemůžeme posoudit