Nakoukla jsem, protože jsem doufala, že to bude o tom, co potřebuji vyřešit i já, mám bez měsíce dvouletou holku a občas přemýšlím, jak založit a vhodně naformulovat téma na Rodině, anžto ona má někdy chvíle, kdy mě slyší, přesně ví, co chci, a dělá, že neslyší, a ještě ne, že by jako koukala stranou, ona si schválně začne pro sebe něco říkat nebo strašně důležitě něco řešit jiného - no prostě jako dospělý. Někdy s ní pohnu, někdy absolutně ne. Dost to teda souvisí s tím, zda má dělat něco, co za důležité považuju já nebo to, co za důležité vnímá i ona. Bohužel, mám zároveń i tříměsíční mimino a holt třeba když kojím, a ona se rozhodne, že se poleze na linku, já říkám ne, leze, opakuju ne, leze, zvyšuji hlas, leze, no, pak zakřičím, co mě štve, protože vím, že to je k prdu, leze, nu tak odložím chudáka kojené mimino (jinak bych pro ni došla hned a křik by se nekonal), jdu ji sundat...někdy má na tohle člověk trpělivost, někdy ne...

Ale organizovanou činnost na ni ještě nezkouším, takže neporadím, řekla bych, že se holt sešla opravdu spolupracující děvčátka a do toho Tvůj drak je zvyklý na staré pořádky, no...