Moje děti nikdy nechtěly cvičit. S nejstarším jsem zkoušela chodit do místního mateřského centra, ale jemu by bývala vyhovovala volná zábava s pomůckami- švédská bedna, lavičky, žebřiny, míče, veliké měkké kostky, houpačky atd. Jenže program byl strukturovaný- volná hra, pak pár básniček/písniček při cvičení, pohádka, pak hry v tělocvičně a svačina, nakonec krátká maňásková pohádka a volná zábava. Celou tu dobu jsme trávili vždycky v tělocvičně a měla jsem pocit, že narušuju program
.
Chodili jsme jen v zimě, na jaře, v létě a na podzim je stejně líp venku.