Sam,

Buď všichni budeme dbát na to,abychom se maximálně snažili neobtěžovat své okolí nebo to prostě bude napříč společností taková cochcárna.

Tak když to podáš takhle buď anebo, jsem pro cochcárnu.

Pro mě je daleko přijatelnější neprožívat tolik obtěžování jinými, než věčně myslet na to, abych někoho neobtěžovala.
Byla jsem dost ohleduplná matka (a taky jsem měla vcelku štastí a pohodové děti, jako batolata byly na delší dobu umlčitelné prostým rohlíkem, později omalovánkami), ale fakt nebudu trávit dětství svých dětí uvažováním nad tím, zda jejich hlasitější nadechnutí někoho neobtěžuje.
Cestuju MHD hojně a s dětmi jsem cestovala taky, takže dobře vím, že jsou lidi, kteří se na matku řvoucího dítěte soucitně usmějí a prohodí "nemá vypínač, co?", i tací, co sprdnou matku batolete, které se hlasitě zasmálo v trolejbuse, na tři doby.
Mám svoje limity, ale zcela bezzvuková existence mým cílem není.