Já tam vidím drobný rozpor - píšeš, že dětem moc času nevěnuje, ale dcera je na něm závislá. Na těch chvilkách s ním? Pokud děti vídá málo, jen pár minut před spaním a o víkendech, tak to bude mít dcera jistě i po rozchodu.
Naopak. U nás to po rozchodu dopadlo tak, že si syn užívá otce nadstandardně, protože v domluveném čase, kdy je u něj, se mu otec opravdu musí věnovat. Dřív taky nechával všechno na mě a děcko ho spíš obtěžovalo. Takže z hlediska čistého času otcova zájmu je na tom syn po rozchodu mnohem líp, než byl při "úplné rodině".

Jinak moje zkušenost s odchodem z nežitelného vztahu je dobrá. Zadarmo to není, děti to opravdu budou řešit, ale ten klid, sebeúcta a atmosféra v domácnosti... to za to stálo. Získali jsme myslím mnohem víc, než ztratili. Ale nám se hlavně podařilo rozejít se slušně, pokud byste měli válčit, mohlo by to být jinak...