Ne, v křesťanství nejde o nucení, aby lidi žili morálně. Křesťanství kupodivu není prvotně o morálním žití. Prvně je o záchraně v Ježíši Kristu, vykoupení z hříchů. O víře v Boha a Ježíše a až potom o poslušnosti, ovšem na bázi důvěry a dobrovolnosti. Mj. poslušnost funguje tak, že lidem prospívá. Např úcta k rodičům má zaslíbenou dlouhověkost, to je už v Desateru.
V historii docházelo k tomu, že církev se snažila lidi k plnění přikázání nutit. Šlo ale o úpadek, stejně jako např. nucené křty a christianizace obyvatel. Ve skutečnosti to byl jen prázdný obřad. Protože víra je o tom, co mají lidi v srdci. Skutečná víra je vždy dobrovolná, vynutit nejde. Vynutit jde jen vnější napodobování.
Pro určitou míru represe jsem, myslím tím např. ochranu před vrahy, krádežemi, násilníky. Jsem ale např. proti tomu, aby cizoložníci byli sankcionováni od státu. Maximální v rozvodovém řízení to vzít v úvahu, kdo manželství rozbil. Ale jinak to má být věcí svědomí daného člověka.
Judaismus homosexualitu odmítá, ale např. v Izraeli se toleruje. V synagoze nebudou oddávat homosexuální pár dvou mužů či žen, nicméně občansky ty lidi nikdo skandalizovat nebude. Méně tolerantní je islám, kde je snaha, aby náboženská přikázání fungovala i jako světský zákon, vymahatelný soudy a represí.
Je třeba jasně odlišit, co je odmítnutí určitého chování s tím, že jde o perverzi. Od toho, kdy někdo fyzicky lidi nutí, trestá za porušení zákazu ap. Křesťanství, pokud nejde o nějakou zdegenerovanou podobu, která už křesťanstvím fakticky není, tak nikdo nebude homosexuály trestat u soudu ani např. z kazatelny hrubě urážet. Odsoudit jednání, stejně jako např. u pedofilie či obcování mezi členy rodiny či se zvířaty. Křesťanská víra tu není od toho, aby prosazovala světskou spravedlnost.