Moje stydlivé dítě..

Ilustrující příhoda. Absolvovala jsem s jednou kamarádkou jakýsi eko den (má holčičku, na kterou malá byla zvyklá), samotářsky bez komentářů splnila soutěže a pak měla říct "umím třídit odpad" a dostat medaili či co. Bylo jí téměř 6 let a mlčela. Já introvertní nejsem, tak povídám: "ona to neřekne takhle nahlas". Protikus nechápal, nechápala ani moje kamarádka, skončilo to odchodem bez medaile a odmlčením kamarádění. Takových příhod bylo moře s jedním rozdílem, že já jsem se tím nedojímala, prostě "nenuť řeku téci", věděla jsem, že má v tomto ohledu manželovu náturu.
Předškolní věk jsme absolvovali bez školky(zkoušeli jsme 3X a nedali), naštěstí nebylo nutno a byla jsem smířena, že budu mít tak trochu švihlý dítě, co si doma bude malovat a vyprávět příběhy pro sebe.
No a pak dozrála, sedla jí škola, dneska řve, že chce zůstat ještě chvíli v družině a vede uliční život sedmiletého dítěte (žiju v zajímavém a bezpečném místě, kde to jde) Zkrátka to přešlo.. Je pravda, že ze 30 známek rozšířeného vysvědčení měla jedinou dvojku a to ze "sebeprosazení", ale klid, nemám ambici, že by měla v budoucnu šéfovat Mikrosoft. Je v pohodě a my též.