No, tak já netvrdím, že jsem nějaká supermatka, takže nemůžu rozdávat rady o výchově.

Ale osobně bych to řešila tak, že bych se mu omluvila za ten výbuch, vysvětlila přiměřeně věku, že maminka se zlobila, ale ne na něj, nebo tak a dál bych to neřešila.
S jídlem to s našimi dětmi děláme tak, že po probuzení podstrčíme oběd, a když ho ani pak nechtějí, tak to neřešíme, a pokračujeme normálně naplánovaným programem. Tj. svačinka na procházce, případně nabídnu suchý rohlík, jablíčko nebo tak, a pak večeře. Nějak extra to neřeším.

Mám mrňavé, podvyživené, chudokrevné děti, ale jak na vlastních dětech, tak na předchozí generaci v naší rodině mám odzkoušeno, že stejně nepomůže nic ... nenutit, nutit, cpát, nabízet sladkosti a lahůdky, nenabízet nic ... prostě začnou jíst, až sami budou chtít.