U prvních dvou synů pupečník odřízli, hojilo se to asi dobře, protože si to nepamatuju.
U třetího přišla mladinká doktorka, vyděsila se, jak má pupečník silný a podivně tvarovaný: a šmikout se ho neodvážila...
Pak už si toho nikdo nevšímal, takže jsme šli domů s pahýlem, který uschnul a odpadnul.
Žádný rozdíl mezi oběma postupy jsem nezaznamenala.