Přidat odpověď
Asi jsem to podala špatně, ale nejdeme na pohřeb jen proto, aby se děti potrénovali na v podstatě cizím člověku.
Byla to teta, kterou jsme měli rádi, jen děti jí zas tak často neviděly a zemřela ve 93 letech, takže to nebyla tragická smrt, kterou by nikdo nečekal.
Jak někdo napsal - jen je nechci odtrhávat od reality, prostě v rodině nám někdo umřel, chci je vzít s sebou a ne je dávat hlídat, aby byli ušetřený toho smutku.
Neprožít smutek je to nejhorší, co je... Vím to z vlastní zkušenosti.
Předchozí