Tak u nás to bylo trochu vhodné jen velice krátké období zhruba mezi 6 a 10 měsícem. Jako malá miminka děti dost brečeli kvůli bolení břicha, syn i dost blinkal, často se kojili.

Pak nastalo období, kdy byli v pohodě, než začali lozit a běhat. Pak je musíš neustále hlídat. aby někam nespadli, něco nezničili atd. A syn byl třeba vě věku 2 let jak nezastavitelná vrtule, nikde nevydržel, neustále měnil místa pobytu takže s takovým dítětem bych si svatbu neužila ani omylem. A i když nejsou tak hyper, tak v tom běhacím veku, nebo když se učí chodit je třeba je hodně hlídat. To jedině když si najmeš nějakou au-pairku, která se ti o dítě postará a zabaví ho.

Je to velká sázka do loterie, můžeš mít náročné i 9-ti měsíční dítě, které moc nevydrží samo, pořád chce mámu, brečí atd. Ale za sebe, volila bych zhruba těch 7 měsíců, to moje děti spaly ještě asi 2x denně a byli relativně v pohodě, nevadilo jim hlídání od babiček a jiných.