Ja takove dite mam.
sice treti,se spiralou, ale muz ho nechtel. Vyhrozoval, ze od nas odejde. Pred potratem jsem ale byli nuceni jit ke kuratorce. Ja jsem tedy k ni sla rozhodnuta, ze si to dite necham, i kdyz ty dve starsi byly 3 a 5 let a vedela jsem, co to odbnasi s nimi zustat sama, jeste k tomu v cizi zemi bez jakehokoli pribuzenstva. Coz jsem pri pohovoru rekla.
Sama jsem nezustala, nakonec se rozmyslel. Nas vztah to poznamenalo na cela leta, porad ve mne zustavalo, ze to dite nechtel a chtel nas opustit, ale nechtela jsem dtem vzit tatu. Kdyz deti odrostly, odesel.
Dcera se to nikdy nedozvedela a rict ji to nikdy neminim. Hned po narozeni se stala tatinkovou holcickou, miluje ji, ona jeho (mne teda taky, ale je videt, ze ty dve starsi sice rad ma, ale zas ne tak "zavisle").
A dneska je dcera PhDr, vede vyzkum leku proti bolestem. Doktorovala v mikroneurobiologii, objevila v mysich mozcich signaly vlneni bolesti (ja tomu nerozumim, vsimla si toho ona a s jejim profesorem a jeste jednim spolupracovnikem potom jeji vyzkum zamerili jinym smerem).
A ze jsem na ni patricne hrda!