Loudo, myslím, že jedináčci to mají těžké. Moje maminka byla jedináček a x krát za život nám řekla, že měla mít jen jedno dítě, protože absolutně nevěděla, jak má řešit naše sesterské šarvátky Měla ten pocit, že musí řešit všechno... zkrátka jako když ona byla sama a rodiče měli jen ji.
Kamarádka jedináček se strašně dlouho popasovávala s přáním manžela mít aspoň dvě děti. Taky cítila, že má splněno už jedním dítětem a bála se dalšího... Ano, nakonec mají děti dvě a je více než spokojená.
Myslím, že tohle si budou muset vyřešit oni dva! Na jednu stranu se říká, že oba mají mít stejné slovo při rozhodování, co s miminkem, které přišlo nečekaně. Ale na stranu druhou je to přece jen nepravda, protože žena má to dítě pod srdcem. Taky nevíme, jestli je ten chlap citlivý a dokáže se vcítit, jak jsou na tom s bydlením, financemi apod.
Nechala bych to čistě na nich.