Zazila jsem. Manzel zaujal stanovisko, ze zadne dalsi dite nechce, neciti se na to byt znovu otcem a ja at se zaridim jak chci. Na potrat jsem nesla, ale nejak jsem se pres to nedokazala prenest, psychicky jsem v tehotenstvi hodne trpela. Manzel delal, ze zadne tehotenstvi neexistuje, odmital se bavit o cemkoliv, vybrat diteti jmeno, fyzicky se dotknout meho bricha. Pozadala jsem o rozvod a rozvedli jsme se. Dite si pravidelne bere a pry ho miluje nejvic na svete. Ja nelituju ani jednoho meho rozhodnuti.