Jo, to je logický. Vnímala bych to obdobně.

Sázkou do loterie jsem spíše myslela situace, kdy ta která žena dítě prostě CHCE a chce ho TEĎ tak moc bez ohledu na cokoliv (i zmíněný postoj partnera a vztah, úvahy o tom, zda jsem vůbec schopna přijmout riziko a tu zodpovědnost, že na to dítě (příp. více dětí) můžu zůstat sama a to se vším všudy, co to obnáší nejen pro mě, ale i to dítě) s představou, že časem "se" to "nějak" upraví. Možná hrdinství, někdy falešné...a taky naivita...Já tam těch rizik vidím prostě moc. Ať už se jedná o skutečnou náhodu, nebo tak trochu náhodu, které zkrátka bylo pomoženo.

Na celý ten proces by prostě měli být dva, nejen u početí.

Pro mě by nemělo smysl těhotenství navzdory, bez toho pocitu sdílení. Ale - jak jsi celkem logicky psala, pak by to patrně radikálně zamávalo i tím vztahem.