Objektivně vzato - jo mimina řvou, v noci se budí, batolata otravujou ve tři ráno, padají na hrany stolů, posléze se neučí, flámují po nocích.........a pokud tě nenakopávají ty hormony štěstí a nenutí tě se rozplývat nad představou růžovoučkého, sladkého, voňavoučkého miminka, je to těžký.

Nic ve zlém, mě to pomáhalo právě v té touze - představila jsem si, že to miminko taky musí vyrůst a............jéje.

zas tak moc bych jim to nezazlívala.