Já jeho přítelkyni znám osobně, jezdíme na společné akce několikrát do roka. Žádné antipatie k ní nemám, jen ji prostě znám jen pár let a vždy mi bude bližší můj kamarád.
Nebudu toho člověka tady obhajovat, místní vědění je očividně na úplně jiné úrovni. Na počátku jsem popsala hypotetickou situaci, se kterou bylo pro mě těžké se vyrovnat. Teď už jeho pocity chápu. A protože ho na rozdíl od vás znám, vím, že se na svoje děti nevykašle a velice pravděpodobně bude velkou oporou i pro ni. Hledá si podnájem v docházkové vzdálenosti od bytu, kde teď žijí. Jen už s ní prostě nechce, možná dočasné, intimně žít. A já to zcela chápu. Mě chlap proti mé vůli oplodnit, budu si připadat jako kus masa,jako někdo, kdo není respektovaný, a kdo byl sprostě podveden.
Prostě ne každý chlap, který se rozejde se ženskou, je hajzl a ne každá opuštěná ženská velká chudinka. Rozhodně mi nepřijde jako standard, kdy chlap, který dělá 10 hodin denně přijde z práce a rovnou se vrhne k dětem, o víkendu uklízí a vaří, v podstatě má čas pro sebe tak 2 hodiny týdně večer, kdy malý spí. Prostě v jejich vztahu vnímám velký nepoměr v tom, jak se kdo podílí. Nezaujatý pozorovatel by řekl, že je to hodný blbec. Já jako zaujatý pozorovatel vím, že ji má hodně rád a akceptuje situaci takovou, jaká je, protože mu to za ten klid stojí a takhle mu to vyhovuje. Víc už se k tomu nebudu vyjadřovat.