Ano, agresivně se projevoval už od chvíle, kdy se začal sápat na nohy. Vyžadoval tímhle způsobem pozornost, zvláště, když jsem si dovolila na chvilku sednout k počítači. Venku pak třeba ubližoval psovi - mlátil jí rukou, jednou si na to vzal dokonce klacek, štípal do kožichu apod. A měl z toho jenom legraci. Ale ta agrese se vystupňovala postupně s tím, jak druhorozený rostl a začal mu víc "lézt do zelí". Nemám pocit, že bych upřednostňovala jednoho či druhého, mám je ráda oba stejně. Když je starší sám, tak je zlatej a až na několik případů se s ním dá celkem dobře domluvit, problémy nastávají jen v některých chvílích. Jakmile jsou kluci spolu, tak je to konečná, konflikty na sebe téměř plynule navazují, z jednoho problému do druhého. Jsem z toho unavená, netajím se tím, že občas toho mám už fakt plný zuby a nejradši bych se někam zahrabala hluboko pod zem, ať mi dají všichni pokoj.