Děda mu to vysvětloval dostatečně jasně a dostatečně dlouho, za tu ruku ho držel a ke kytce dovedl, to jo. Podle toho, co mi popisoval, měli spolu hodně dlouhý rozhovor. Já to výrazně zkrátila, abychom tu u čtení nebyli do zítra. Děda se tu situaci snažil opravdu vyřešit, myslím že dobře, a syn se tvářil, jako že to pochopil, proto se děda otočil a chtěl pokračovat v cestě.