To je těžký, na druhé straně mám pocit, že kombinace socialistický rodič, až moc zregulovaný, který má přehnanou sebereflexi, sám sebe bičuje a kapitalistické dítě není zjednodušeně řečeno moc šťastná kombinace, protože se to polarizuje do druhého extrému

člověk, vychovaný k neustálé sebekritice podle mě zase nějak podvědomě vyzařuje tohle na to dítě a možná proto má pak výchovné problémy, protože to dítě pozná, že je rodič v hloubi duše slabý, potlačený, že prostě necítí v sobě patřičnou sebejistotu

proto podle mě s námi generace našich dětí zase cvičí víc, než by to bylo, kdybychom měli zdravou výchovu

prostě se to přehouplo do druhého extrému

sice jedna polovina pravdy je, že to chceme vést líp, než naši rodiče, druhá polovina pravdy ale je, že jsme v podstatě slabí a naše výchova je tak trochu i odrazem našich traumat, že se v tom prostě plácáme ode zdi ke zdi

snad jsem to nevyjádřila nějak hloupě