Jdi se oblíkat nezabere. Chce to hadry vzít a podávat. A to to pak lítá. Ušetříš 20 minut.
Třeba syn s náma vůbec nesdílí stejnej vesmír, je úplně jinde. Chce to neustále na něj mluvit, bundu, tu bundu, obleč si bundu, kde máš bundu.... případně ho chytit a lehce s ním zatřást. Jdi se vyčůrat (odcháuí směrem na WC, ale nedojde, zastaví se u psa a už neví, co chtěl a kam šel). Teď třeba nebude mít sólo fotky ze školky, protože si prý neřekl... Ach jo. Přitom učitelka se rozplývá, jakou má představivost a že bude jednou umělec, ale že žije ve fantazii a je nutný ho do reality pravidelně probouzet, to ještě nezjistila.
No ale uznávám, že syn je mimo po mně . Muž mi pořád říká "už jsem ti o tom říkal", "včera jsme o tom mluvili", případně když mu čtu nějakou news z netu, tak mi s klidem odpoví "teď jsem ti to četl".