Nejsem moc organizovaná sama o sobě, takže někdy jsem to ja - matka brzda pokroku (resp rana).

Vstavam tak 15-20 min před detmi, ovšem někdy se za tu dobu stihnu okoupelnovat, oblect i upravit, někdy sotva vylezu z WC. Děti budí cca v 7 hodin, nechávám jim tak 5 minut na povalovani než vstanou, na tu dobu jdu dolu do kuchyně a připravím snídani (tez cornflaky s mlékem, nebo jogurt nebo nějakou domácí buchtu). Pak jim jdu zavelet at se zacnou mýt a oblékat, dcera vetsinou obsadí koupelnu jako první, syn se obléká, pak se prohodí. Synovi s oblekanim tak z 50% pomaham, dceri ne, ale nekdy ji poslu prevlect (neadekvatnost k pocasi nebo aktivite ve skole). Mezitím doladuju ja svůj zevnejsek nebo věci nutné s sebou. Pak snidaji, ja dělám svaciny (tousty, zeleninu či ovoce a susenku, lahev s pitím). Někdy se taky nasnidam, někdy jen hodím muesli tycku do kabelky. Pak dohlednou jestli mají zkompletovane batohy a pak už je cca za 5 min 8 a čas se obouvat a jít (skolu mají od 8:45), ja klasicky hledám své věci na poslední chvíli. Pak zbývá cca 10 min cesta na autobus, u te někdy vypenim protoze je tu provoz a děti se pletou a nebo blbe smajdaj botama.

Ovšem variant je vic, od te kdy se nemůžu vzbudit ja, děti nebo všichni, nekdy ovsem uz jsou deti krasne vzhuru, někdy manžel připraví snídani i svaciny, někdy mám krizi ja se svým oblečením protoze to co jsem si vymyslela večer si rano vzít nechci atd. Ale sebektiticky uznávám ze mám na nestihani větší podíl než děti.