nevím, kolik přesně je tvým dětem, ale u nás pomohlo přestat tlačit na pilu. po letech vyšilování a jekotu (ani já nejsem ráno v pohodě), jsem vyhlásila - v tolik a tolik se odchází z bytu, když to stinete, bude......, když to nestihnete, tAK..... nejhorší bylo vymyslet takové tresty a odměny, aby to byl tahoun..... začalo to fungovat, jestli se nepletu někdy v těsně předškolním věku. já jen opakovala: je tolik a tolik hodin,... výhoda byla, že kluci uměli bez problémů hodiny cca od 4 let, takže tato domluva nám nevázla.
povinně jsme večer udělali hromádky oblečení na židli (následně i aktovku), já večer nachystala snídani a svačinu a ráno jen čaj a vytáhnout z lednice. postupně si jídlo začali kluci dělat sami. a věř nebo ne, teď, co jim je 16,5 ani o jejich vstávání nevím (neboj, zvládli to už mnohem dřív)