Udržuju víc než půl roku vztah s ženatým mužem. Vůbec nejde o sex. On to všechno vyprovokoval a já nevím, jak dál, co od toho očekávat. Znali jsme se dávno, ale jen jako přátelé, pak jsem byla odstěhovaná a nějakou dobu jsme se nevyhledávali. Teď na podzim jsem se vrátila, potkali jsme se a od té doby se potkáváme stále. On je ženatý a má děti, já jsem nezadaná. Je mezi námi desetiletý věkový rozdíl.

Asi dva měsíce jsme se potkávali "jen tak", ale to jiskření bylo cítit, po těch dvou měsících se vyjádřil tak, že mě miluje, aniž by předtím došlo k něčemu fyzickému. Vlastně jsme pořád jen u polibků, dál to nedošlo.

Jak to má s manželkou, nevím, resp. znám jen jeho jeho pohled na situaci, s jeho manželkou jsem nikdy nemluvila. Tvrdí, že je s ní kvůli dětem (klasika, že?), že už se jednou rozváděli, ale pak se k sobě vrátili s tím, že je to opravdu jen kvůli dětem. On toho prý doteď lituje, protože v tom mají děti zmatek.

Já ho vůbec do rozvodu netlačím, ani jsme se ještě pořádně nepoznali, ale právě z toho mám strach. Nejde mi odmilovat se, ale nevím, jak to se mnou doopravdy myslí. Tvrdí, že mě miluje, že se mnou do budoucna chce být atd.; já vůbec nechci a asi je i blbost, aby pálil mosty s jeho manželkou poté, co mi dva se potkáváme teprve půl roku. Chtěl poznat i moje rodiče.

Je možné, že se čtyřicetiletý chlap prostě zamiluje a tohle všechno může být pravda? Nebo je to vždycky holý nesmysl?