tak já bych nebyla tak kategorická jako jana - jani, nic proti tobě, dost ti rozumím - ale sama máš nejstarší dítě 6,5, takže těžko soudit, co bude dělat v osmi

8mi leté dítě, je ještě malé dítě... a někdy protě to, že něco moc chce, mu zatemní mozek.

Já jako rodič, bych to vědět chtěla.. kor jestli to bylo v obchodě.. kdyby to bylo něco.. třeba doma, tak to by záleželo na situaci. ALe v obchodě.. ač třeba mém, tak jako rodič bych jednak vědět chtěla a i dotyčným rodičům řekla. Ne nijak pohoršeně, ale prostě aby měli možnost to doma se synem probrat. Osmileté dítě je opravdu ještě malé, jistě má nějaké vštípené hodnoty, ale stále potřebuje vychovávat a vést.

Syn od kamarádky 10,5 ukradl cca před 3mi týdny u své tety, takovou tu blbost z kinder vejce. Hrozně ji chtěl a tak ji prostě vzal bratranvoci. kamarádka na to doma přišla a strašně ho sjela.. a vypadlo z něj, že to moc chtěl. Ironií bylo, že kdyby bratranci řekl, rád by mu to blbinu dal. Bylo mi ho líto.. a je to moc šikovnej kluk..


a ještě ke krádežím, já když byla dítě, měla jsem kamarádky dvojčata.. ty měli všechno, nic nepotřebovali a přesto kradli v obchodě sladkosti (přitom měli značkové hadry a všechno na co si vzpomněli, včetně péče rodičů, tetiček a babiček a přesto jim to bylo málo), my zdaleka neměli tolik a i přesto, že mě lákali, tak jsem nikdy nic nevzala, nebyla jsem schopná prostě nic vzít - asi jsem to měla nějak hlouběji zakořeněné.

Nakonec jednu chytly a byl z toho průšvih a ona byla tak dobrá, že tu ségru nepráskla, přestože si to pak xlet doma od maminky pěkně vyžírala a byla považována za tu zlobivou a horší, od té doby, to už nikdy neudělali. Přesto jsou z nich super sebevědomé a moc šikovné ženské.

S chlapcem si to už asi probrala, ale rodičům bych to řekla, nijak bych to nerozmazávala, osobně bych byla nerada, kdyby někdo takovouto informaci o mém dítěti předemnou tajil.