Creo, ale ostatní členové rodiny mají zase právo žít v aspoň trochu slušném prostředí.. a to už nemluvím o vytváření nějakých kulturních návyků.

Já jednou za čas s téměř osmiletou dcerou projdu její stůl a skříňku s hračkami, poradím jí, kam co dát, případně něco vyhážeme. Jinak neustále připomínám, napomínám, odvolávám od hraní, ... Je nastaveno pár pravidel - oblečení nemuchlat, z aktovky po příchodu domů vyndat pití a boxík na svačinu, aktovku odnést do pokojíku, večer před spaním žádné hračky na podlaze - a když tohle není splněné, tak odvolám klidně i od Večerníčka - v klidu, bez křiku, ale nekompromisně. Snažím se věci kolem úklidu neřešit s křikem, ale prostě na nastavených pravidlech trvám. Jinak podotýkám, rozhodně nejsem profesionální uklízečka a našemu domovu by se dalo pár věcí vytknout, ale máme nastavenou určitou laťku (ne)pořádku a tu odmítám snižovat i se dvěmi dětmi.