No, pocit, že on bude stagnovat, máš ty, ne on.
Já mívala spíš pocit, že v důsledku blbosti šéfů, neochotě cokoliv na všech českých pracovištích měnit a dalších vnějších okolnostech silně stagnuju já.
Jenomže já nějak nemám potřebu svou vlastní důležitost odvozovat od toho, jestli si při práci obrousím nehty až na kůži, prostě nemám.
To jsem k tomu dospěla mnohem dřív, než v pětapadesáti a muž tak nějak nemá pocit, že by měl doma stařenu, tak teď nevím.
Jenom člověk v práci, bez ohledu na pohlaví je mladej, krásnej a přitažlivej? Uznávám, že nás přitahují hrdinové ve filmu, takoví ti, co se čelem postaví k přímé palbě, vytáhnou z hořícího domu batole, nebo alespoň sundaj kočku ze stromu, ale realita života s takovým hrdinou je někde dost jinde.
Za mně teda - milovanej chlap je přitažlivej i když doma přebaluje pokaděný prdelky.