To je jedna z těch situací, kterou si těžko dovedeme představit, a i když si myslíme, že bychom reagovali tak a tak, tváří v tvář skutečnosti může být reakce úplně jiná.

Většina ti tady napíše, že by se rozhodla věřit spíše dítěti (jsme za ně zodpovědní, potřebuje naši ochranu,...). Ale skutečnost je zřejmě, bohužel, úplně jiná :(

Myslím (doufám), že bych dítěti věřila, protože tohle není něco, co si vymyslí a jen tak to plácne, spíš naopak - pokud by to byla pravda, bude muset sebrat hodně odvahy, aby mi o tom řeklo. Byla bych na pochybách, pokud by mělo s otcem nějak špatný vztah - důvod se mu za něco mstít. Obezřetná bych ale byla v každém případě.