margotko,
no já tu mám třeba děti kamarádky poměrně často, klidně i několik dní, v tomhle problém nemám, protože vím, že s ní se domluvím a já k ní děti taky dávám a ony u nich třeba skáčou na seně a dělají milion věcí, které doma nemohou, její zase u nás smí to, co by nemohly doma....ale prostě se známe a víme, co je ta druhá zač.
Se sousedovic dětma už je to horší, protože vím, že mám doma nevyzpytatelného psa, kterého se ty děti bojí a on je proto na ně vysazený (zatímco kamarádčiny děti miluje, jelikož ony se ho nebojí)....je to prostě zmeťour, kterého ale zase mám ráda já, takže jen proto, aby se mi po baráku mohl courat někdo cizí, ho prostě zavírat nebudu, když vím, jak blbě to snáší (a navíc o to hůř potom reaguje, když někdo přijde, protože příchozím dává za vinu, že musí být zavřený).
Takže sousedovic děti sem bereme dost neradi, ale když tu jsou, hlídám je i psa...i proto, že mám trochu strach z reakce sousedů....takže třeba kdzbz ten pes fakt kousnul", možná by vyvíjeli tlak na jeho utracení nebo já nevím...prostě jim v tomhle moc nedůvěřuju....a vím, že by bylůo úplně jedno, kdyby sem jejich dítě šlo bez mého dovolení a bylo pokousáno...ten problém bych s nimi prostě měla. Takže sousedů děti sem prostě nesmí, pokud nemám možnost jim skoro celou dobu stát za zadkem.
No a u cizích dětí, kdy neznám ani je, ani jejich rodiče, a oni neznají mě, tak jsem prostě ještě opatrnější.