Každé ne.
Podle mne je to hodně závislé na tom, jak k tomu přistupují rodiče.
Syn byl zvyklý trávit čas u babičky a dědečka od nějakého roku a půl. Nikdo mu nepodsouval, že by to mělo být něco divnýho nebo že je to "výjimečná" situace. Bylo to normální. Nebrečel, nestýskalo se mu, protože si vytvořil návyk na pobyt u nich nebo jak to nazvat, prostě to nebylo "cizí" prostředí a nikdo to tak nebral.
To, že někam nechce jezdit teď, když je mu deset vůbec nesouvisí s tím, že by se mu stýskalo po rodičích - stýská se mu po počítačovejch hrách a válení se v posteli.