Jesličky se jmenovaly Bumbrlik. A byla tam velmi nepříjemná paní učitelka. Malý tam chodil 2x týdně, a když tam byla si po 3, tak jsem přišla a slyšela ho za dveřma, jak strašně pláče. Tak jsem zaklepala a nakoukla dovnitř. Učitelka mi naznačila, že mám počkat. Když ale pláč neustával a já tam stála dalších 5 minut, prostě jsem dveře otevřela a řekla jí ať mi ho přivede. Ona si trvala na svém, že musí nejdříve dojíst. Tak jsem si pro prcka došla a víckrát už jsme tam nepřišli. Ještě k tomu mě seřvala, že rodiče do třídy nesmí vejít dokud jim neotevře sama učitelka. Chtěla bych vidět mámu, která vydrží stát za dveřma a poslouchat srdceryvný pláč svého 2,5 letého prcka.