Co to tady čtu? Vztekání, kousání, zdrhání. No jo, to taky máme, taky známe. Kouše teda hlavně bráchy v rámci blbnutí, oni z toho mají srandu, tak to neřeším, jejich boj. Mě kousnul dvakrát, okřikla jsem ho a asi pochopil. A při vztekání teda nemlátí hlavou do země, ale stoupá si na "všech pět", tedy v pozici na čtyřech se zavře hlavou o zem a ječí. A taky se naučil docela pěkně metat různé předměty, když má v ruce něco, co by neměl a chci mu to nenápadně vyměnit, tak to po mě háže. A vlastně háže dost často, je to jeho nejoblíbenější zábava, jen se děsím, kdy něco rozbije, protože je mu celkem jedno, jestli drží zrovna pěnový míček, kostku nebo ovladač od televize. A má docela slušnej dostřel, vypadá to, že po mně zdědil kromě barvy očí taky lásku k míčovým hrám.

Jinak už se pěkně rozchodil, doma furt pochoduje, už to zkouší i venku, i když tam mu zavazí sandálky, ale lepší se. Včera mi s velkým funěním nesl přes pokoj polštář skoro větší než je on a pak se mi cpal na klín, že si teda jde na mlíko, když mi podal polštář, co při kojení používáme. Před týdnem na roční kontrole 77 cm a 9.5 kilo, takže spíš delší a hubenej.

A tedy ta kopřiva mě lehce šokla, to fakt někdo používá takovéto metody a navíc u tak malých dětí? Oni se vztekají, protože neumí vyjádřit, co chtějí, nemůžou za to a většinou z toho vyrostou.