já se smrti bála jako malá.
ted už ne. o tom, že jsem se bála a manžel taky s ní mluvíme.
říkáme že to věkem přejde, i to že je to běžné.

o nemoci jsem s ní mluvila.
říkala jí že nemusí mít strach, že i přes tu diagnozu se to chytlo brzo
mám po operaci, po léčbě, ted mě jen hlídají a další léčba bude až v dubnu.
jsem fakt ok, nehroutím se, je to moje povaha nepropadat panice