Právě to je to jednání / chování z pocitu nějaké nevím proč moci-převahy.
Teď to budu myslet všeobecně-ať to nikdo nevztahuje na sebe nebo své blízké.

Takto povýšenecky, despoticky apod. jednají většinou lidé uvnitř prťaví a připosr...ý strachy, aby nezůstali sami nebo aby někdo neprokoukl, že jsou vlastně ve skutečnosti hloupý.
Moje zkušenost

A neuděláš s tím nic ani přez ujišťování, že máme dotyčného rádi ať je jaký je.
S tím se musí okolí buď smířit nebo je omezit.
Pro svůj klid můžeš zavolat tchánovi, jakoby nic před tím nebylo, že jestli nechce přijet o víkendu na návštěvu /samozřejmě tom, jaký si ty vybereš/ a buď to přijme nebo ať si trhne a kecy si nechá od cesty.

Víc s tím asi nejde.

Co manžel/syn? Jak se k tomu staví?